3. 7. 1866 - Bitva u Hradce Králové

Bitva u Hradce Králové (nebo také u Sadové či na Chlumu) ze dne 3. července 1866 zaujímá v českém dějepisectví poněkud rozporuplné postavení. Na jedné straně bývá označována za druhou největší bitvu 19. století, resp. největší bitvu, která se odehrála na českém území, je v ní též spatřován začátek cesty, která dovedla Evropu k hrůzám první a druhé světové války. Na druhou stranu bývá válka z roku 1866 rámována jako „válka Němců s Němci“, válka, která se prohnala českými zeměmi a v níž Češi krváceli a umírali za cizí zájmy, aniž by se jim dostalo vděku, jehož se v podobě rakousko- -uherského vyrovnání dočkali Maďaři. Oficiálně se tak bitva u Hradce Králové nestala součástí českého dějinného příběhu, jak byl od sklonku 19. století vyprávěn. S tím však kontrastuje neutuchající zájem širokých občanských vrstev o dějiny válečného roku 1866 a památky tyto dějiny připomínající, který ve východních Čechách vyústil snad až ve formování jisté lokální identity. Autoři se pokusili pře vyprávět příběh královohradecké bitvy z 3. července 1866, a to v úzké vazbě na její reflexi a komemoraci v 19. až 21. století, aby tak doložili, že i toto datum náleží mezi dny, které tvořily české dějiny.