Bez břehu

Hlavní hrdina příběhu Jáchym ve svém předchozím životě provedl spoustu nepravostí a aby unikl následkům svého jednání a zaslouženému trestu, ukončil své dny předčasně skokem ze známého mostu sebevrahů. Tím sice vyklouzl světské spravedlnosti, ovšem ta vyšší si ho povolala do svých služeb, aby se přinejmenším pokusil napravit své dosavadní činy. Jednoho dne se probouzí překvapivě opět živ a zdráv na osamělé lavičce v parku, aby se dozvěděl, že...

Fantaskní hříčka na vlnách surrealismu, v rytmu DADA, sleduje intenzivní snahu hlavního hrdiny o spásu chronických smolařů, lůzrů a ostatních jedinců na okraji majoritní společnosti, kteří sice dělají maximum pro to, aby se životem protloukli, nicméně manipulační prostor pro určitý zásah shůry by se v jejich upřímné snaze ještě najít dal. A zde se na scéně objevuje ústřední postava, coby anděl strážný v záletu, s celou škálou svých dovedností, umu a bezelstného úsilí, který se zhurta vrhá do produktivity, až kontraproduktivity svého nového pracovního nasazení.

Varování ministerstva mravokárnosti: Citlivějšího čtenáře upozorňujeme na vyšší koncentraci použitých vulgarismů v přímé řeči hlavního hrdiny, případně vedlejších postav příběhu, který se odehrává v plebejském undergroundovém prostředí, zcela mimo spořádanou většinovou societu, buržoazní kruhy, sklepy s drahocennými archivními víny, či garáže s naleštěnými trendy vozidly všech možných stop. Není to tím, že by byl autor dobytek, či zvrhlík a v podobném vyjadřovacím stylu se vyžíval, prapůvod tohoto naturelu spíše tkví v tvůrcově oblibě kouzla zvráceného. A do těchto svých neotřelých noirových fantazií by rád pozval každého otrlého čtenáře, se zálibou v choromyslných imaginacích, který by se rád ponořil do příběhu, kde sice láska a pravda bojují za svá práva, ovšem nic není zadarmo.