Bajka o včelách

Původně dvacetistránková báseň (1705) byla rozšířena o dvacet Poznámek, z nichž mnohé dosahují desítek stránek, (1714) a konečně doplněna dvěma eseji (1723). Takto poslepovaná, avšak velmi čtivá a zábavná kniha způsobila skandál a stala se bestsellerem, který svého autora doživotně finančně zajistil. Její popularita se odvíjí od paradoxního motta „soukromá neřest – veřejné blaho“, ve kterém Mandeville dokazuje, že i ze zdánlivě škodlivých osobních prohřešků, jako je hrabivost, pýcha, marnotratnost, marnivost, krádeže, loupeže a opilství plynou pozitivní důsledky pro obchod a ekonomiku státu. Naopak čistě morální společnost by okamžitě zchudla a neobstála v konkurenci svých sousedů. Oprostil tím jako první hospodářské otázky od morálních a pomohl založit ekonomii jako vědu. Když se pak dále snažil navíc demaskovat lásku k bližnímu jako evolučně sankcionované vysvětlitelné sobectví, setkal se s prudkým odmítáním, ale předznamenal i dnešní psychologicko-sociologická vysvětlení vzniku morálky a lidské společnosti vůbec.