Cvetnaja, Noc co noc, Stín svícnu

Ústecká skupina Invalidní důchod se vždy hlásila k dřevnímu undergroundu. Od samých počátků v roce 1988 zhudebňovala kvalitní texty, především básně Ivana Blatného, Christiana Morgensterna ale také Luďka Markse nebo Egona Bondyho. Cvetnaja bylo prvním albem skupiny Invalidní důchod, které v roce 1994 ukázalo, že snahy o náročnější hudbu mohou být úspěšné. Skupina v té době již disponovala slušnou hráčskou vyspělostí, která dovolila interpretovat složitější skladby. Dva roky po albu Cvetnaja přišla skupina s titulem Noc co noc. Zadumané noční album, prošpikované minimem výstřiků křiklavé energie. Jeho síla jakoby mlčenlivě dřímala kdesi hluboko v nočních horách, zobrazených na titulní straně alba. Bonus z roku 1993, kterým Noc co noc končí, výmluvně ukazuje, jakým vývojem kapela za tři roky prošla. A pak je tady ještě ona historicky zásadní věc – Album Noc co noc a skupinu Invalidní důchod nesl první český CD-ROM v roce 1996!

Druhé CD tohoto kompletu obsahuje autorské čtení básní Luďka Markse v Činoherním klubu v Ústí nad Labem v roce 1996. Autor byl ve vrcholné formě a kromě téměř celé své sbírky Stín svícnu recituje i mnoho dalších kousků. Neopakovatelnou atmosféru večera se cele podařilo přenést na záznam, a proto byl tento cenný dokument vydán. A proč byl tento večer vydán právě spolu s tituly Invalidního důchodu? Luděk Marks je bratrem vedoucího souboru Jiřího Markse a jejich umělecké dráhy se od mládí prolínají. Nabízelo se tedy samo o sobě vydání kompletu jejich tvorby.