Nalezené produkty
Nalezené kategorie
Nalezení autoři
Nalezené články: 140
Košík
je prázdný
je prázdný
Pravda - dcera času
Daniel ŠpeldaO původu ideje pokroku poznání
Cena v prodejně:
289 Kč
Cena při objednávce v e-shopu:
-29 Kč
260 Kč
U dodavatele
10-20ks na objednávku.
V prodejně do 1 dne
K vyzvednutí st 10.12 13:00
Odesíláme do 1 dne
od 59 Kč, dodání čt 11.12
Kdy můžu zboží mít?
Produkt je u dodavatele, odesíláme ho ihned po naskladnění.
Osobní odběr | ||
| Prodejna Benešov - ZDARMA | st 10.12 | |
Výdejní místa | ||
| One Box, One Point | 59 Kč | čt 11.12 |
| Zásilkovna | 69 Kč | čt 11.12 |
| Zásilkovna SK | 95 Kč | pá 12.12 |
Dodání na adresu v ČR | ||
| Stažení online | 0 Kč | st 10.12 |
| One Curier | 65 Kč | čt 11.12 |
| Zásilkovna - domů | 99 Kč | čt 11.12 |
| Zásilkovna SK - domů | 139 Kč | pá 12.12 |
Uvedený termín u dodání domů a na výdejní místa je orientační. Balíček může přijít v rozmezí dvou dní po termínu.
Myšlenka pokroku poznání není samozřejmá. Obvykle se má za to, že do filosofie a vědy se dostala zvenčí a pomocí záhadných procesů, jako byla třeba sekularizace eschatologie.
V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě. Tato epistemologie měla řešit problémy, jež se objevovaly ve vědě a filosofii 16. a 17. století poté, co se zjistilo, že příroda se neotvírá lidské touze po poznání. První část knihy pojednává o vztahu mezi věděním a časem v několika proudech renesanční filosofie a vědy (M. Ficino, C. Bovillus, O. Croll, C. Gesner, M. Koperník, J. Kepler). V tomto období se neobjevovalo preskriptivní pojetí pokroku, protože víra v antropocentrickou teleologii světa zahrnovala i možnost dosažení poznání, které jednotlivec potřebuje.
Druhá část knihy popisuje, jak raně novověká filosofie a věda odmítly teleologické a vitalistické pojetí světa a nahradily ho představou nekonečného kontingentního univerza složeného z atomů. Dalekohledy a mikroskopy zase přesvědčily filosofy a vědce, že lidská smyslovost není teleologicky uzpůsobena k empirickému uchopení celé přírody.
Třetí část představuje základní prvky epistemologie pokroku, jak ji postupně rozvíjeli F. Bacon, G. Galilei a R. Descartes. Tito autoři ještě věřili, že pokrok poznání se v budoucnosti završí a lidé se stanou moudrými vládci přírody.
Poslední část knihy popisuje genezi myšlenky nekonečného pokroku poznání. Ve druhé polovině 17. století se totiž původní vznešené cíle pokroku čím dál více vzdalovaly a zamlžovaly, až se nakonec pokrok stal svým vlastním cílem – a tím získal nekonečnost.Tento proces je doložen analýzami prací představitelů Royal Society (R. Hooke, T. Sprat, R. Boyle, I. Newton) i dobových kontinentálních autorů(B. Pascal, P. Gassendi, Ch. Huygens, B.deFontenelle).
V závěru knihy je naznačen způsob, jak byla na konci 17. století myšlenka pokroku přenesena z oblasti věděnío přírodě na jiné subjekty– lidského ducha a celé lidstvo.
V této knize je myšlenka pokroku poznání pochopena jako specifický typ epistemologie, kterýpřiznává času nepominutelnou úlohu při utváření vědění o přírodě. Tato epistemologie měla řešit problémy, jež se objevovaly ve vědě a filosofii 16. a 17. století poté, co se zjistilo, že příroda se neotvírá lidské touze po poznání. První část knihy pojednává o vztahu mezi věděním a časem v několika proudech renesanční filosofie a vědy (M. Ficino, C. Bovillus, O. Croll, C. Gesner, M. Koperník, J. Kepler). V tomto období se neobjevovalo preskriptivní pojetí pokroku, protože víra v antropocentrickou teleologii světa zahrnovala i možnost dosažení poznání, které jednotlivec potřebuje.
Druhá část knihy popisuje, jak raně novověká filosofie a věda odmítly teleologické a vitalistické pojetí světa a nahradily ho představou nekonečného kontingentního univerza složeného z atomů. Dalekohledy a mikroskopy zase přesvědčily filosofy a vědce, že lidská smyslovost není teleologicky uzpůsobena k empirickému uchopení celé přírody.
Třetí část představuje základní prvky epistemologie pokroku, jak ji postupně rozvíjeli F. Bacon, G. Galilei a R. Descartes. Tito autoři ještě věřili, že pokrok poznání se v budoucnosti završí a lidé se stanou moudrými vládci přírody.
Poslední část knihy popisuje genezi myšlenky nekonečného pokroku poznání. Ve druhé polovině 17. století se totiž původní vznešené cíle pokroku čím dál více vzdalovaly a zamlžovaly, až se nakonec pokrok stal svým vlastním cílem – a tím získal nekonečnost.Tento proces je doložen analýzami prací představitelů Royal Society (R. Hooke, T. Sprat, R. Boyle, I. Newton) i dobových kontinentálních autorů(B. Pascal, P. Gassendi, Ch. Huygens, B.deFontenelle).
V závěru knihy je naznačen způsob, jak byla na konci 17. století myšlenka pokroku přenesena z oblasti věděnío přírodě na jiné subjekty– lidského ducha a celé lidstvo.
| EAN | 9788074651939 |
|---|---|
| ISBN | 9788074651939 |
| Rozměry | 204 x 119 x 22 mm |
| Hmotnost | 412 |
| Datum vydání | 22. 03. 2016 |
| Vazba | brožovaná vazba |
| Počet stran: | 300 |
| Nakladatelství: | Pavel Mervart |
| Jazyk: | česky |
© 2025 Knihkupectví Daniela