Bengálská literatura

Česká adaptace původně anglicky napsaných dějin bengálské literatury z pera našeho nejpřednějšího indologa. Nejslavnějším a také u nás nejznámějším bengálským spisovatelem je nepochybně Rabíndranáth Thákur, ale není to jen jeho mimořádná osobnost a dílo, čím je bengálská literatura pozoruhodná. Je nejstarší z novoindických literatur a její tisíciletý vývoj se vyznačuje řadou osobitých rysů. Zhruba prvních sedm set let vznikají téměř výhradně náboženská díla: počínaje mystickými písněmi tantrických buddhistů, přes adaptace staroindických eposů Rámájany a Mahábháraty, višnuistickou poezii, životopisy světce Čaitanje, oslavné skladby rozličných bohyň, až po jógická díla o dosažení nesmrtelnosti. Náboženský charakter bengálské literatury se změnil až s příchodem Angličanů. Bengálsko se stalo první indickou oblastí silně zasaženou vlivy evropské kultury a myšlení. Po úspěšném vstřebání těchto vlivů získala moderní bengálská literatura výrazný předstih před ostatní Indií, který si udržela až do osvobození země. Její zajímavý vývoj líčí tato kniha, jejíž původní anglickou verzi vyznamenala v roce 1977 vláda Západního Bengálska prestižní Thákurovou cenou jako nejlepší knihu roku o bengálské kultuře z pera nebengálského autora.