Kniha rad

Pandnáme, což znamená doslovně "Kniha rad", se někdy též překládá jako "Kniha poučení" nebo "Kniha moudrosti". Byla napsána na přelomu 12. a 13. století perským mystikem a básníkem Farídem ad-Dín al-Attárem. Kniha je o tom, jak se vydat na cestu a jak na ní vytrvat. Zdá se býti náboženskou doktrínou a súfíjským dílem, ale věci v ní zmíněné jsou primárně o lidskosti a laskavosti napříč jakékoli náboženství nebo filosofický směr. Jsou to rady, jak být lepším člověkem a jak se skrz své srdce přiblížit k podstatě života a pravdy skryté za oběma světy - zjevným i skrytým.
Ač je tento materiál starodávný a je považován za jedno z klasických východních děl, nijak v běhu století neztratilo aktuálnost a svůj význam, a to je důvod, proč bylo přeloženo do mnoha jazyků.
Francouzský překlad, který se stal předlohou a osnovou tohoto materiálu, napsal baron Silvestre de Sacy a byl publikován v roce 1819. Porovnáván a upravován byl za pomoci dvou tureckých verzí textu.
Originál díla je napsán podle varianty přibližně v 800 - 1 000 dvojverších a má formu masnavíjského verše. Do češtiny je přeložena jako próza. Jednak je to nad moje síly a pak ze zkušenosti s pokusy rýmování perských básníků jsem přesvědčen, že je takto lepší. Lépe se zachová obsah sdělní a o ten jde myslím především.
Tato kniha je druhá v pořadí vedle Ptačího sněmu, která se věnuje Attárovu dílu a přibližuje ho českým čtenářům. Patří mezi jeho ranná díla.