Morus

Jádro knihy tvoří čtyřicet pět zednářských a rosenkruciánských dopisů z pozůstalosti významného moravského šlechtice osvícenské doby, knížete K. J. Salm-Reifferschedta, předního činovníka tajných společností, jehož řádové jméno Morus bylo zvoleno jako název této publikace. Aktivity těchto tajných společností se ve světle zveřejněných dopisů snaží přiblížit připojená studie, která poprvé upozorňuje například na velkoplošné učební tabule Řádu zlatých a růžových křižáků, uchované v depozitáři zámku v Rájci nad Svitavou, či na kabalistické pomůcky užívané uvnitř Salmova kroužku. Případnému badateli pak rozšíří přehled o zdrojovém materiálu dvě přílohy, které přinášejí jednak soupis vybraných kartonů rodinného archivu Salmů uloženého v Moravském zemském archivu a jednak výňatek unikátního alchymického rukopisu z téže sbírky. Předkládaná kniha je svého druhu první, byť zdaleka ne vyčerpávající zpracování tématu působení zednářského a rosekruciánského hnutí na moravském a českém území.