Věda a osud lidstva

Provokativní práce bývalého vědecko-výzkumného pracovníka v oboru nukleární energie se zabývá některými základními otázkami filozofie věd. V první části vysvětluje rozdíly mezi racionálně empirickou filozofií věd a iracionálními nevědeckými filozofiemi. Probírá otázky kritiky vědy a protivědecké propagandy, buddhismu, starověké řecké filozofie, křesťanství, gnoze a judaismu; srovnává semitskou a židovskou religiozitu a vysvětluje boj náboženství proti vědě, mapuje vlivy význačných filozofů, myslitelů a vědců na vliv filozofie věd.
Ve druhé části se autor zamýšlí nad subjektivním a objektivním smyslem jakéhokoli objektu ve vesmíru, který je schopen se zdokonalovat. Přispívá tak k řešení „věčné filozofické otázky“ objektivního smyslu lidské existence ve vývoji vesmíru. Podle dnešního stavu vědy směřuje vývoj ke vzniku vývojově vyšší civilizace druhotného, tj. umělého intelektu, který se zřejmě stane nástupcem dnešních lidí jako důsledek jeho snahy o sebezdokonalování. Práce je tak vhodným úvodem do studia nového odvětví filozofie – tzv. kosmosofie a do jisté míry i transhumanismu, které dnes nabírají na aktuálnosti.