Martinů, Stravinskij: Houslové koncerty 1 & 2, Divertimento - CD

Martinů – Houslové koncerty, Stravinskij – Divertimento / Josef Špaček, SOČR, Petr Popelka / CD plastový jewel case / Josef Špaček a Petr Popelka znovu v příběhu hudby a života Martinů

„Budu psát ještě houslový koncert pro jednoho Američana, pro kterého psal také Stravinský, to bude velká reklama pro mne, ale také velká práce.“ Housle byly pro Bohuslava Martinů nástrojem obzvláště blízkým jeho srdci, ale také důležitým průvodcem. Jako houslista působil v České filharmonii, díky houslím se dostal do Paříže, která mu učarovala a stala se mu na 17 let domovem, než ho válka vyhnala do Ameriky. Housle ho také nejednou uvedly do „nejvyšší společnosti“ hudebního světa. Oním Američanem z citovaného dopisu byl hvězdný houslista Samuel Dushkin. Ten si dílo i skladatele pochvaloval („Martinů je opravdu milý chlapík … má výjimečný cit pro housle.“) Požadoval však ve skladbě stále další úpravy a na její provedení nakonec nedošlo. Ztracenou a znovu objevenou partituru premiéroval až v roce 1973 Josef Suk s Chicago Symphony Orchestra s Georgem Soltim. A je to tentýž Američan Dushkin, který v době zrodu Martinů Prvního koncertu spolupracuje s Igorem Stravinským na jiném díle; z hudby k neoklasickému baletu Polibek víly společně vytvořili půvabnou suitu s názvem Divertimento pro housle a klavír. Druhý koncert si od Martinů roku 1943 objednal Mischa Elman, další z hvězd houslového nebe. Elman koncert také představil světu s Bostonskými symfoniky a Sergejem Kusevickým. Novým pohledem na Martinů houslové koncerty Josef Špaček s Petrem Popelkou navazují na oceňované album s Koncertem pro housle, klavír a orchestr (Supraphon 2023). Opět potvrzují, že na díle Bohuslava Martinů je stále co objevovat – a obdivovat.

Bohuslav Martinů – Houslové koncerty č. 1, H 226 (1933) a č. 2, H 293 (1943). Igor Stravinskij – Divertimento. Suita z hudby k baletu Polibek víly pro housle a klavír (1932)

Josef Špaček – housle („LeBrun; Bouthillard“ Guarneri del Gesu, ca. 1732), Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Petr Popelka, Miroslav Sekera – klavír