Nové české nadační právo v evropském srovnání

Monografie Kateřiny Ronovské je příspěvkem do odborné diskuse o nadacích a jejich funkci ve společnosti, která byla opětovně započata v souvislosti s rekodifikací českého soukromého práva.

Čtenář v knize nalezne srovnávací analýzu soukromoprávních aspektů českého nadačního práva, obsaženého v novém občanském zákoníku, a německé, švýcarské, rakouské, nizozemské a dnes platné české právní úpravy (zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech). Kniha je uceleným přehledem historického vývoje i současného stavu nadačního práva v těchto zemích, včetně shrnutí možných budoucích vývojových tendencí.

Nadace jsou v Evropě běžně chápány jako osamostatněný majetek, věnovaný zakladatelem určenému účelu, tradičně obecně prospěšnému. Často však slouží i k účelům soukromým – jako prostředek předcházení rodinným sporům, alternativa k dědické sukcesi, jako forma správy majetku apod.

Postupem času se i v České republice vytváří prostor pro emancipaci nadačního institutu a překonání zažitého stereotypního chápání nadace jako „pouhého" subjektu nevýdělečné sféry. Spolu s rozšířením využitelnosti právní formy nadace však vzniká i celá řada otázek, na které bude nutno v budoucnu hledat odpověď.