Nebe z porcelánu

Tato sbírka začala několika řádky vepsanými na okraje učebnice klasické čínštiny. Pojednává nejen o životě v Číně a na Tchaj-wanu či o cestách po východní Asii, ale také o stesku po domově v prvních měsících pandemie. V díle se tak prolínají výjevy ze středních Čech s rýžovými poli a ruchem asijských metropolí. Mnohé básně navazují na tradiční východoasijské útvary, jako jsou japonské haiku, senrju a tanka, čínské lü-š’ a ťüe-ťü či korejskésidžo, čemuž také odpovídá členění sbírky.