Příliv

Jak postihnout nástup společenské změny? Příchod rozvratu, totality? Hlavní hrdinka příběhu Marie pracuje v Korporaci. Před rokem jí zemřel otec, vlivný politik a ředitel Korporace. Aniž by to tušila, má nepřítele. Vyšetřovatel, jehož moc ze dne na den roste, se chce jejímu otci pomstít za dřívější křivdu a objektem jeho pomsty má být právě Marie. Organizace života založená na společenské smlouvě je v rozpadu. Vyvolávání lability, aby mohla zavládnout vláda tvrdé ruky, je pozvolné. Společnost, která ztrácí pravidla a řád, se radikalizuje a série blackoutů vyvolává chaos. Z něho těží vyšetřovatel… Skutečný příliv trvá něco přes šest hodin a nezkušený pozorovatel stěží rozezná moment jeho nástupu. Teprve až voda počíná olizovat okraje dek a boří hrady z písku, budí dětský křik dospělé z letargie slunečného odpočinku. Místy až poetický, snový příběh můžeme porovnávat se známými díly světové literatury a filmu, od Bradburyho po Tarkovského. V českém prostředí je takový pokus ojedinělý, přitom nesklouzává do konfrontace s naší současností. Příběh je lokálně neidentifikovatelný, mohl by se odehrát kdekoliv v euro-americkém prostoru. Nejde v něm o hledání a popis vnějších znaků, ale o vnitřní postoje k situaci, kdy se něco děje, kdy se něco stalo.