1000 řešení 9-10/2025 Investování – daňové řešení

• Investování – daňové řešení

Kolektivním investováním rozumíme nepřímý způsob účasti investorů na kapitálových trzích prostřednictvím specializovaných subjektů, které shromažďují finanční prostředky a investují je podle předem stanovené strategie. Tento způsob investování upravuje zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech. Zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, a upravuje podmínky pro obhospodařování a administraci investičních fondů a zahraničních investičních fondů a nabízení investic do těchto fondů. Základem kolektivního investování je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu.

Vymezení akcií a jiných cenných papírů vydávaných akciovou společností nalezneme v § 256 až § 343 ZOK. Akcie je definována jako listinný nebo zaknihovaný cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací…

 

• Zápůjčka a úvěr

Ve kterém případě hovoříme o zápůjčce a kdy budeme mít na mysli úvěr?

Základní rozdíly mezi zápůjčkou a úvěrem jsou tyto:

– předmětem smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky (u smlouvy o zápůjčce je možné přenechání libovolné věci určené podle druhu),

– ke vzniku smlouvy o úvěru postačuje dohoda o výše uvedených podstatných náležitostech, není nezbytné, aby k poskytnutí peněžních prostředků skutečně došlo,

– smlouva o úvěru musí vždy obsahovat závazek zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky úroky (není možné uzavřít bezúročnou smlouvu o úvěru).

Smlouva o zápůjčce i smlouvy o úvěru jsou definovány v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů…

 

• Kontrolní činnosti zdravotních pojišťoven

Zásadním úkolem zdravotních pojišťoven je z globálního hlediska zajistit dostatek finančních prostředků na úhradu hrazených služeb, poskytnutých a vykázaných smluvními poskytovateli zdravotních služeb, což jsou soukromí lékaři, nemocnice, ozdravovny, lázně a další. A v této souvislosti má kontrolní činnost nezastupitelnou roli.

Plátci pojistného jsou ve zdravotním pojištění (kromě státu):

– zaměstnavatelé

– osoby samostatně výdělečně činné

– osoby bez zdanitelných příjmů

Platby státu za tzv. státní pojištěnce nejsou jako takové předmětem kontrolní činnosti. Avšak u ostatních subjektů zdravotní pojišťovny průběžně prověřují, zda je pojistné (záloha na pojistné u OSVČ) zaplaceno včas a ve správné výši. Veškeré úkony provádějí zdravotní pojišťovny se zřetelem na promlčecí dobu, která je ve zdravotním pojištění desetiletá. To znamená, že pokud zdravotní pojišťovna učiní v roce 2025 tzv. kvalifikovaný úkon (například provede u zaměstnavatele kontrolu, zašle podnikateli vyúčtování pohledávek a plateb), pak po dobu dalších deseti let nejsou její pohledávky ohroženy promlčením...