Svatojakubská cesta

Autorství Knihy svatého Jakuba (Liber sancti Jacobi, respektive Iter pro peregrinis ad Compostellam, tj. Poutnická cesta do Compostely) se připisuje francouzskému poutníkovi Aymericu Picaudovi. Jedná se o latinskou příručku pro poutníky do jednoho z nejvýznamnějších poutních míst křesťanské Evropy – Santiaga de Compostela v západním Španělsku. Vznik spisu, který je součástí páté knihy tzv. Codexu Calixtinus (či Compostellus) – kompilace věnované apoštolu Jakubovi, se datuje se do první poloviny 12. století. Tento pravděpodobně první středověký itinerář obsahující informace o cestě do Santiaga de Compostela je rozdělen do jedenácti nestejně dlouhých kapitol. Uvádí se v nich, kudy vedou čtyři hlavní poutní cesty z Francie do Santiaga i jak dlouhé a náročné jsou jednotlivé etapy. Poutníkům se v něm dostane rady, kde najít nejdůležitější hospice, z jakých řek lze pít, které ryby jsou jedné atp. Vedle těchto praktických informací upozorňuje spis také na nejdůležitější poutní místa a kostely, jejichž návštěvu by neměl poutník vynechat. Rozsáhlá část textu je věnována přímo Santiagu de Compostela a podrobnému popisu katedrály svatého Jakuba. Vydání knih podpořilo hlavní město Praha.