Hedvábínka

Epický svět Hedvábínky s mnoha pohádkovými a mýtickými prvky čtenáře přenese do prostoru magického respektive spirituálního realizmu. Časová a prostorová linie děje je imaginární a nepojmenovaná, sled událostí je fantaskní a asociativní, postavy se pohybují, jako kdyby byly něčím snem či jako by tančily. Příběh o Babě Natě, který vypráví o životě Baby Krásné a jejích potomcích, je napsaný v excentrickém a zároveň vytříbeném stylu, který výrazně dotváří atmosféru, která navzdory lehkosti na první pohled nabývá až téměř nesnesitelné intenzity. Počet různých a často si odporujících světů je neomezený. Autorka je prolíná, jako by pletla nekonečný kouzelný vzor. Všechno to ale činí pomalu, pomocí krátkých vět, které mezi přerušeními plynou v rytmu, který připomíná argentinské tango.