Prosím žádné zmrtvýchvstání

Je to básník sám? Je to neznámý zlý demiurg? Nebo dokonce jakýsi Kilárek? Kdosi tu natahuje své hrdiny jako plechové hračky a ty trhavě poskočí. Představení začíná. Scénář studený, zážitky žhavé. Výseky příběhů, vztahové karamboly. Chátrání nejbližších. Krize středního věku, společenský nelad. Jak nebýt bezradný v bortícím se „mírném pásmu dějin“? Kým vůbec jsme? Co ještě musíme odžít, než se z nás stane „jen další vyhynulý druh“? Název této pozdní první knížky může připomenout heslo Carpe diem, nebo spíš punkové No Future. Alkoholem a rozvody prosáklé autorovo alter ego (ego dosti mnohočetné) celou tu životní pózu stejně nakonec nevydrží a vykřikne: „Ještě jeden pokus! Ještě jednou vstát!“