Mezi lesem a vodou - Pěšky do Konstantinopole

Patrick Leigh Fermor (1915–2011) byl neohrožený cestovatel a hrdinný voják, mnohými považovaný za jednoho z největších cestopisců 20. století. Po bouřlivých školních letech následovaných pěší túrou napříč Evropou do Konstantinopole, která začíná Časem darů (anglicky 1977, česky 2018) a pokračuje v knihách Mezi lesy a vodou (anglicky 1986) a The Broken Road (vydáno posmrtně v roku 2013), se jeho život a cesty soustředily na Balkán a řecké ostrovy. Jeho knihy Máni (1958) a Rúmeli (1966) jsou důkazem hlubokého zájmu o jazyky a odlehlé lokality. Za 2. světové války vstoupil do irské gardy, stal se styčným důstojníkem v Albánii a bojoval v Řecku i na Krétě. Byl držitelem Řádu za vynikající službu a Řádu britského impéria. Leigh Fermor prožil část života v Řecku – v domě uprostřed olivového háje na poloostrově Máni, který navrhl spolu s manželkou Joan, – a část v anglickém hrabství Worcestershire. V roce 2004 byl za služby prokázané literatuře a britsko-řeckým vztahům povýšen do rytířského stavu. Coby osmnáctiletý mladík se Patrick Leigh Fermor vydal v prosinci 1933 na pěší pouť Evropou, kterou zakončil příchodem do Istanbulu na počátku roku 1935. Poté, co prošel Nizozemskem, Německem a dorazil do Vídně se zastávkou v Praze, se vydal dále slovanskými oblastmi, po proudu Dunaje do Maďarska, Sedmihradska, Rumunska a na Balkán. Z kapesného jedné libry týdně hodlal Fermor žít „jako tulák, poutník nebo kočovný učenec“ a přespávat v chudobincích, klášterech a stodolách. V druhém díle svého cestopisu, právem pokládaného za jeden ze skvostů novodobé anglické prózy, Fermor opět prokázal nejen pronikavý postřeh a zvídavost, ale i nesporné literární na dání – bohatým a poetickým jazykem podává obraz již zaniklé ho světa, líčí dějiny a kulturu střední i východní Evropy, přináší fascinující portréty národů.