Ruml naruby

Novinář, spisovatel, textař, pasák krav, filozof-samouk, ředitel prezidentské ochranky, protidrogový specialista, ředitel a spolumajitel firmy, noční vrátný, entomolog, geolog, vášnivý rybář, úspěšný podnikatel, věčný pesimista, který paradoxně dodává všem klid a optimismus. To je Jiří Ruml.

„17. listopad 1990. Toho dne jsem viděl šéfa americké ochranky, jak jde spáchat sebevraždu. Havel měl s Bushem projev na Václavském náměstí, skončili a normálně nám utekli. Byla tam taková malá ohrádka mezi nimi a davem. Najednou koukám, jak Havel udělal cvak, otevřel si ohrádku a byli fuč. Oba dva,“ vzpomínal na krušné chvíle první polistopadový ředitel prezidentské kanceláře Jiří Ruml.

Bratr Jiřího, bývalý ministr vnitra Jan Ruml o svém bratrovi řekl: „Vždycky jsem ho obdivoval, protože on na co šáhnul, to se mu dařilo. Ne proto, že by měl kliku, ale protože má neskutečný talent. Poznal jsem to při pasení krav, při ochraně prezidenta, mezitím sbíral motýly a pak nechal motýly a začal sbírat šutry a ve všech oborech se vypracoval do naprosto špičkové pozice. Takový samouk, strašně úporný ve snaze něco se dozvědět, v něčem vyniknout.“