Bez milosti (Klub zhýralců 4)

Nechci mu ublížit – jen ho potrestat.

Už tak je dost špatné být jedinou ženou, která spoluvlastní Klub zhýralců, ale navíc jsem jediná bez úchylky.

Aspoň jsem si to myslela. Představte si moje překvapení, když mi „úchylkový kvíz“ prozradil, že možná přece jen nejsem tak docela „normální“.

Ve skutečnosti se totiž Emersonu Grantovi podobám mnohem víc, než jsem si myslela.

Je tu jen jeden problém – nemám ponětí, jak se stát něčí dominou. Nebo aspoň do chvíle, kdy mě aplikace spojí s někým, kdo mě to chce naučit.

Je pro mě moc mladý. Moc tvrdohlavý a moc hezký. A abych nezapomněla – je to syn mého kamaráda.

Beau Grant je spratek – což by mi vadilo, kdybych ho za to tak ráda netrestala.

Za jeho nezřízeným chováním se ale skrývá muž, který je nepochopený, nesobecký a jen potřebuje usměrnit.

Pokud ovšem chce, abych se nad ním smilovala, musí si to zasloužit.

Existuje totiž milion důvodů, proč bych se od něj měla držet dál, ale už mě nebaví dělat jen to, co bych měla.

Konečně vím, po čem toužím, a jsem připravená si vzít, co mi patří.