Nadčasový humanismus

Teorie nadčasového humanismu vychází z poznání zásadního zvratu v řízení rozhodujících procesů života naší planety včetně lidských činností. Člověk převzal od přírody ovládání biologických procesů na celé planetě a začal zásadně ovlivňovat i svůj osud do daleké budoucnosti. Protože lidé jsou nedokonalí tvorové, svoje poslání nekonají dobře a celá biosféra je ohrožena. Změna paradigmatu je tak zásadní a týká se samotné podstaty světa, že všechny současné ideové systémy pozbývají pltnosti. Je nutno se vrátit k přirozeným principům a od nich znovu začít. Přirozené principy potom autor popisuje a určuje další směr ideového vývoje. V něčem se lze vrátit k původnímu prostředí (obroda přirozenosti), v něčem je nutno přijmout nová pravidla života. Vodítkem má být nadčasové myšlení..